Internet je plný stránek vychvalujících přínos konzumace bakterií a prodávajících probiotika na posílení zdravého tlustého střeva. Na těchto stránkách se často vyskytují poněkud záhadné pojmy jako synbiotika, funkční potraviny a nutriceutika. Tato slova mohou v lidech vyvolávat naději, strach, zmatení, nebo možná všechny tři pocity zároveň. Podle mnoha takových stránek bychom tyto doplňky měli užívat každý den ve velkých dávkách. Jste-li zdraví, tyto produkty vaše zdraví údajně upevní a zabrání chorobám. Není-li vaše střevo v pořádku, mají pro vás řešení. Doplňky nazvané Ultimate Flora Super Critical, Primal Defense (primární obrana) a Healthy Trinity (zdravá trojice) přímo křičí: „Jestli chceš být zdravý, potřebuješ mě!“
Stále ale postrádáme reprodukovatelné vědecké závěry ohledně užívání konkrétních kmenů probiotik k léčbě konkrétních nemocí. Většina lékařské obce zastává názor, že probiotika pravděpodobně nikomu neuškodí a mohou jedinci spíše pomoct. Tento přístup je nejspíš rozumný, zvážíme-li množství slibných předběžných studií a vynikající bezpečnostní profil probiotik.
Potvrzený zdravotní přínos, nebo jen marketingová léčka?
Jste-li toho názoru, že určitě fungují nějaké předpisy, které výrobcům probiotik zakazují mást spotřebitele, máte pravdu pouze částečně. Pojem „probiotika“ se vyskytuje u velké a různorodé skupiny produktů obsahujících živé bakterie. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) stanovil komplexní rámec pro regulaci těchto produktů na základě jejich zamýšleného účelu použití. Vzhledem k tomu, že většina probiotických produktů se neprodává přímo k léčbě chorob, nejsou klasifikovány jako léky a nemusejí projít testováním a regulacemi, kterými se řídí schvalování léčiv. Díky této klasifikaci se probiotika mohou vyhnout FDA, který se u těchto produktů zaměřuje spíše na bezpečnost než na účinnost. Ale jelikož probiotika nejsou léčiva, FDA zakazuje výrobcům dávat na štítky tvrzení, že léčí jakékoli choroby.
Nejspíš si říkáte, že když je ve hře tolik peněz (a potenciální zdravotní přínosy), firmy prodávající probiotika dělají všechno pro to, aby objevily nejprospěšnější druhy bakterií. Ve skutečnosti ale prošlo přísným procesem selekce pouze minimum probiotik v potravinách a doplňcích (ačkoli by s tím možná firmy prodávající probiotika nesouhlasily). Několik druhů probiotik bylo vybráno na základě svých jedinečných vlastností, ale naprostá většina vybraných kmenů byla určena svévolně na základě přirozeného výskytu v kvašených potravinách.
Zvažme tři hlavní cesty, kterými se k většině lidí probiotika dostanou: 1. kvašené potraviny, například jogurt; 2. potraviny, do kterých se přidávají živí mikrobi, ale neprobíhají v nich kvasné reakce, například müsli tyčinky s probiotiky; 3. mikrobi ve formě potravinového doplňku. Ve všech uvedených případech se tito mikrobi buď užívají již dlouhou dobu bez jakýchkoli nežádoucích účinků, nebo dosáhli výjimečného statusu „obecně považované za bezpečné“ neboli GRAS (generally regarded as safe). Pro získání statusu GRAS musí skupina kvalifikovaných odborníků dospět k souhlasnému stanovisku, že konzumace produktu je bezpečná. Ale kvůli potížím s rozpočtem učinil FDA z registrace GRAS probiotik dobrovolný program.
Dejme tomu, že mám v plánu založit firmu obchodující s probiotickými doplňky, kterou jsem pojmenoval Immune Boosters. Můj první doplněk bude obsahovat bakterii Lactobacillus casei, zcela běžný druh vyskytující se v jogurtu. Jsem si tedy jistý, že si to tím u FDA nijak nerozházím, protože mikrob je bezpečný. Mám vlastní kmen, který budu prodávat pod obchodním jménem Lactobacillus ProHealthy. Než rozešlu lahve Immune Boosters do všech lékáren v zemi, musím FDA poslat dokument se složením přípravku a potvrzením o jeho bezpečnosti. Po uplynutí devadesáti dnů od odeslání můžu Lactobacillus ProHealthy nabídnout spotřebitelům – aniž bych potřeboval schválení od FDA.
Zodpovědnost za bezpečnost doplňků je tedy zejména na straně firem, které je prodávají. Proto se nemůžeme divit, že při takto mírném dozoru se nám police v lékárnách plní řadou podezřelých produktů. Identita a počet živých mikrobů v lahvi probiotického doplňku v mnoha případech neodpovídají informacím na štítku. Lahev Lactobacillus ProHealthy může tedy ve skutečnosti obsahovat jiné druhy bakterií, které na štítku nejsou uvedeny, a dokonce nemusí vůbec obsahovat ani Lactobacillus ProHealthy. A moje firma, Immune Boosters, navíc nemusí nikdy prokazovat, že Lactobacillus ProHealthy má příznivý vliv na zdraví člověka.
Jelikož firmy mohou mít prospěch z prodávání probiotik bez prokazování jejich účinnosti, nevzniká téměř žádný tlak na objevování nových potenciálních probiotik. Složení probiotik se tedy omezuje pouze na pár skupin tradičních druhů – bakterií, které člověk konzumuje v kvašených potravinách už odjakživa. Je pravděpodobné, že existuje mnoho dalších bakterií ze všech možných prostředí (včetně lidského zažívacího traktu), které by se mohly stát probiotiky. Nedostatek důkazů o bezpečnosti dlouhodobého užívání těchto bakterií ale představuje obrovskou bariéru pro jejich uvedení na trh. Dejme tomu, že se rozhodnu prodávat nový probiotický doplněk obsahující nedávno objevenou bakterii, u níž studie odhalily slibné účinky na zdraví. I kdybych nechtěl na štítku uvádět konkrétní přínosy pro zdraví, musel bych i tak dokázat, že konzumace této nové bakterie je bezpečná. To znamená, že by můj produkt musel podstoupit rozsáhlé a nákladné studie na zvířatech a lidech. Nebo bych ho mohl uvést na trh bez testování, a riskovat tak možnou žalobu ze strany spotřebitelů nebo FDA. Většina firem dospěla k závěru, že jim to za to riziko nestojí.
Rádi byste se pustili do očisty svého těla? Není lepší roční doba než jaro, kdy se vše pomalu probouzí a naše energie opět stoupá. Proto jsme pro vás vybrali 10 titulů pro očistu těla, které si do 30. 4. můžete zakoupit za 249 Kč. Všechny tituly v akci najdete ZDE.