Autor: |
Charles Foster |
Čte: |
Luboš Ondráček |
Délka: | 13 hod 24 min |
Jazyk: | Čeština |
Formát: | MP3 ke stažení |
Vydavatel: | Audiolibrix |
Charles Foster se vypravil do divočiny a zkusil žít v lesích a neolitických osadách, stejně jako kdysi naši předci. Přežíval na velmi zvláštní stravě, lovil divoké králíky, spal pod širákem a dělal i jiné nestandardní věci.
Ve své audioknize Jako člověk nabízí fascinující a jedinečný vhled do původu lidí, i do evoluce lidského myšlení a ukazuje, kdo jsme a jak fungujeme ve společenství.
Čerpá z poznatků psychologie, neurovědy, zdravotnického práva, přírodopisu, zemědělství a etiky a velmi odvážně se pokouší pocítit propojení s 40 000 lety vývoje lidstva.
- Co udělá s našimi smysly dlouhý pobyt v divočině?
- Kdy a jak vznikaly první lidské příběhy?
- A kdy vlastně vzniklo naše JÁ?
To vše i to co znamená být člověkem se dozvíte v této fascinující audioknize.
Jako člověk je dílo zarostlého génia, který má neuvěřitelnou šířku záběru, používá humor s odvážným šmrncem, předkládá fantasticky originální argumenty a především píše s bezkonkurenční vnitřní odvahou. Je to jedna z nejzajímavějších knih, co jsem kdy četla.
– Jay Griffiths, autorka knih Why Rebel? a Wild: An Elemental Journey
Od Charlese Fostera čtu všechno a tohle je zatím jeho nejodvážnější dílo. Tato kniha je historický výzkum, sbírka povídek, učebnice úvodu do humoru, svazek vědeckých prací a filozofické pojednání zároveň. To všechno zvládl Charles smíchat a podat s přílohou z náboženského vytržení a jezevčího trusu. V téhle knize najdete spoustu informací o tom, kdo jste, ačkoli jste o tom do teď nevěděli. Přečtěte si ji.
― Paul Kingsnorth, autor knihy The Wake
Kniha Jako člověk patří mezi nejoriginálnější průzkumy toho, kdo, co a proč my lidé jsme, které byly v posledních letech zpracovány. Charles Foster píše inspirativně geniálně, a s lehkostí. Ta kniha je dokonalá. Čím více lidí si ji přečte, tím lépe pro nás všechny.
― Larry Dossey, autor knih One Mind: How Our Individual Mind Is Part of a Greater Consciousness a Why It Matters
Naprostá bomba. Z mého pohledu kniha roku. A nehledím na ni rozhodně jen tak v sedě, naopak stojím a mávám na všechny kolem, aby si všimli, co všechno nám tohle kouzelné a geniální dílo nabízí. V knize Jako člověk najdeme stovky věcí, které všichni nutně potřebujeme zjistit. Je navíc nesmírně dojemná a plná inteligence, sviští napříč stoletími a drží nás při tom pevně v zubech. Charles Foster nás na jejích stránkách vtáhne do tajemného neznáma. Abychom zjistili něco o budoucnosti, potřebujeme se vrátit po stopách naší dávné mysli. S tím se dá začít tady.
― Martin Shaw, autor knihy Smoke Hole: Looking to the Wild in the Time of the Spyglass
Fascinující kniha s neuvěřitelným záběrem a nesmírných rozměrů… Evoluce lidské mysli nás dovede ke spletitému vyšetřování, za jaké by se nemusel stydět ani Sherlock Holmes.
― James Crowden, autor cestopisu The Frozen River: Seeking Silence in the Himalaya
Šílené, geniální a neskutečně obohacující dílo. Kniha Jako člověk nabízí vzrušující ponor do naší evoluční minulosti a vtipné a erudované osvětlení toho, proč jsme takoví, jací jsme, a co jsme dřív věděli a uměli, ale během vlastního vývoje to zapomněli. Foster je skutečný moderní polyhistor, který píše důvtipně, s humorem a od srdce. Tuhle knihu budu strkat lidem do knihoven.
― Cal Flyn, autorka knihy Islands of Abandonment: Life in the Post-Human Landscape
Charles Foster sepsal knihu plnou spousty hluboce procítěných informací. Jeho dílo je šokujícím přenastavením našeho chápání vývoje lidské mysli. Foster nám ukazuje, jak se z nás stalo to, čím jsme, a proč ve světě prosazujeme hodnoty, které prosazujeme, a ke všem těmto otázkám přistupuje z úplně nové perspektivy skutečných prožitků. Jeho zjištění jsou zarážející a metaforická síla jeho vyjádření často ohromující. Kéž bych tuhle knihu napsal já. Víc už pochválit nedovedu.
― Carl Safina, autor knihy Becoming Wild: How Animals Learn to be Animals
Nad okouzlující cestou člověka od lovce a sběrače až po dnešek se nás hlouběji zamyslelo jen pár. Profesor Foster nám ve své 40 000 let trvající odyseji, perlící mistrnými odhaleními, umožňuje znovu si prožít naši přírodní minulost, ukazuje nám, o co všechno jsme přišli, a vede nás k šokujícímu uvědomění si, kým ve skutečnosti jsme.
― Sir John Lister-Kaye, nositel Řádu britského impéria a autor knihy The Dun Cow Rib: A Very Natural Childhood
Sebevražedná četba. Charles Foster se opět pustil do míst, kam by se většina z nás neodvážila, a vrátil se z nich s knihou, která je vášnivá a něžná, hluboce moudrá a nesmírně vtipná.
― Helen Jukes, autorka knihy A Honeybee Heart Has Five Openings: A Year of Keeping Bees (v češtině vyšla jako Srdce včely má pět komor: Jak jsem se stala včelařkou)
Jen opravdový blázen, posedlý smyslovou představivostí hraničící s jasnozřivostí a znepokojivou touhou po fyzické nepohodě, s prazvláštním darem nalézt si cestu do jiných forem vnímání, by podstoupil tak neskutečnou řeholi, nořil se hlouběji a hlouběji jako badatel zkoumající prolákliny v jeskyni vlastní duše a probouzel prastaré spící duchy, aby odhalil, jak hluboce strašidelná je ve skutečnosti naše současná existence.
― David Abram, autor knihy Becoming Animal: An Earthly Cosmology
Před několika lety jsem při skoku (velice domněle ladného) na jeviště, odkud jsem měl přednášet, uklouzl a vykloubil si rameno. Bolelo to. Odvezli mě do nemocnice, kde se mi ho lékaři pokusili nahodit zpátky. Dali mi k tomu dýchnout směsi oxidu dusného se vzduchem, kterou dobře znají ženy, co za sebou mají porod. Rozdělilo mě to vedví. Jedna část mi vystoupila z těla a dívala se na něj z výšky, jak se potí a křičí, a na ošetřovatele, jak se snaží vrátit kloub do kloubní jamky. „Já“ jsem viděl to zraněné rameno, pihy na své plešaté hlavě i pečlivě učesanou pěšinku ošetřovatele. Tělo prožívalo bolest. Skutečné „já“ (to, které situaci pozorovalo) ne. Vědělo, že tělo trpí bolestí, bylo mu ho líto a chtělo, aby ta bolest přestala, ale tak nějak z dálky, asi jako když je vám líto, že v Mosambiku řádí cyklona. Tohle éterické „já“ charakterizovaly, pokud můžu soudit, veškeré prvky, podle kterých poznáte mě. Stydělo se za sténání těla a litovalo ošetřovatele, na kterého těsně před koncem směny hodili takovýhle případ. Zároveň se „já“ stýskalo po rodině, říkalo si, jestli už se dcera vyléčila z nachlazení a jestli se matka dnes v noci vyspí. Nemělo sice žádné tělo, ale chutě ano a těšilo se, jak vyleze na kopec a sní kaši. A potom ošetřovatel škubl příliš silně, tělo zařvalo a spadlo, hadička mu vypadla z pusy a já se s ním zase pomalu propojil.
Podobná, ačkoli méně dramatická situace nastává pod vlivem opioidních analgetik. Dostal jsem je v přiměřených dávkách, když jsem si na útesu a v moři zlámal kosti. „Já“ se díky nim nevzneslo vzhůru jako dým, zůstalo uvnitř. Nezabývalo se ale tím, co tělo. Nijak zvlášť mu nevadil řev a jekot neuronů, ačkoli je slyšelo. Po morfinu vám nevadí nic. Stejný účinek mají endogenní opioidy, které si tělo vypustí do krve samo, když si třeba hodíme cihlu na nohu. Když je mysl, ať už je to cokoli, správně vycvičená, můžete jí zabránit, aby na něco myslela.
Co má tento zajímavý večer v oxfordské nemocnici společného s prapočátkem lidského vědomí? Jediné: napovídá nám, že ať už jsme cokoli, může se to pohybovat způsoby, které jsou pro nás nepochopitelné. Když se můžu vznášet nad pěšinkou nemocničního ošetřovatele, můžu třeba i procházet zdmi, vidět skrz ně, přežít kremaci, převázat si kalhoty Orionovým pásem, nebo když to vezmeme prozaičtěji, uzmout si sobí tělo. Tak například evropské jeskynní malby z mladého paleolitu. Na většině z nich jsou vyobrazena zvířata a spousta z nich je naprosto dokonalých. Jejich autoři dobře znali postoj pratura, způsob, jakým pohazují hlavou vyděšení jeleni, i to, jak se po zemi rozprostřou vnitřnosti čerstvě vykuchaného bizona. Tito umělci byli brilantní naturalisté, přesto ty zdi nejsou pouhými bestiáři. Mezi všemi těmi běžnými zvířaty se tryskem řítí i nejrůznější monstra: teriantropové (hybridní tvorové, z části lidští, z části zvířecí) a chiméry poskládané z částí různých zvířat. Zároveň tito umělci využívali přirozených vlastností kamene k tomu, aby svým výtvorům vdechli život. Hrboly a vypoukliny posloužily jako hlavy nebo svaly. Člověk se nedokáže zbavit pocitu, že se to zvíře snaží prodrat dovnitř do jeskyně z jakéhosi světa na druhé straně jejích stěn.
Zvířata nejsou nikdy zobrazována, jak běží po zemi. Skutečně nejsou nikdy zasazena do žádného prostorového kontextu, jsou jen na té jeskynní stěně. Nikdy je neuvidíte na pozadí hory, mezi stromy nebo brázdit řeku. Zdá se, že plují.
Aktuálně máme v nabídce
539 audioknih
Rozvojové audioknihy vydáváme již 12 let
Všechny nabízené tituly známe a pečlivě vybíráme
Tituly, které nás zaujmou nejvíce vydáváme pod vlastním nakladatelstvím
Máme vlastní Android a iOS aplikaci pro pohodlný poslech
Darujte poukaz v hodnotě dle vlastního uvážení a volbu audioknihy nechte na obdarovaném.
Anebo vyberte konkrétní titul, který zaručeně udělá radost.
Nečekejte spam, ale užitečné informace o nových titulech v nabídce, akcích, slevách a tipech, které vám rozšíří obzory.
Za zkoušku nic nedáte. A z odběru se můžete kdykoli odhlásit.