Dobrý pracovní návyk č. 1:
Odstraňte ze svého pracovního stolu všechny papíry, které nepotřebujete pro úkol, jímž se právě zabýváte
Člověk, který má na pracovním stole navršené papíry týkající se různých záležitostí, zjistí, že práce mu půjde mnohem snadněji a bude přesnější, jakmile ze stolu odstraní všechny papíry kromě těch, které se týkají právě řešeného problému. Říkáme tomu smysl pro pořádek a je to základní cesta k efektivitě.
Jak zmiňuje Dale Carnegie v audioknize Jak se zbavit starostí a začít žít, pořádek by měl být základním zákonem obchodu. Ale je tomu tak? Ne. Průměrný psací stůl je zasypaný papíry, na které se nikdo už celé týdny nepodíval. Už jen pohled na stůl zaplněný nevyřízenými dokumenty, hlášeními a zápisy dokáže vyvolat zmatek, napětí a stres. A je to mnohem horší. Neustálá připomínka toho, že máte udělat milion věcí a nemáte na to čas, vám může způsobit starosti vedoucí nejen k napětí a únavě, ale i k vysokému krevnímu tlaku, srdečním potížím a žaludečním vředům.
Ovšem jak vám může tak jednoduchá věc jako vyklizení psacího stolu a učinění rozhodnutí pomoci, abyste se vyhnuli vysokému tlaku, tomuto pocitu nutnosti, tomuto, nekonečnému řetězu věcí, které je prostě potřeba udělat? Lidé neumírají přepracováním. Umírají na plýtvání a stres. Ano, na plýtvání vlastními silami a na stres způsobený pocitem, že nejsou nikdy s prací hotovi.
Dobrý pracovní návyk č. 2:
Dělejte věci v pořadí podle jejich důležitosti
Jaké jsou dvě neocenitelné schopnosti, díky kterým se stanete nepostradatelným a efektivním manažerem? Za prvé je to schopnost přemýšlet a za druhé dělat věci v pořadí podle jejich důležitosti.
Charles Luckman, člověk, který začínal od píky a během dvanácti let to dotáhl až na prezidenta Pepsodent Company, který dostával plat sto tisíc dolarů ročně a dokázal si k němu přivydělat milion, tenhle člověk tvrdil, že v sobě vyvinul tyto dvě schopnosti. Vstával vždycky v pět hodin ráno, protože tou dobou mu to lépe myslelo a mohl tedy lépe přemýšlet a rozvrhnout si den, naplánovat si věci podle pořadí jejich důležitosti. Samozřejmě není potřeba vstávat v pět hodin ráno, pokud vám to nevyhovuje a rádi si trošku přispíte. Důležité je, abyste se naučili rozvrhnout činnosti podle jejich důležitosti.
Z dlouholeté zkušenosti víme, že člověk nemůže vždycky brát věci podle jejich důležitosti. Avšak zároveň víme, že určitý plán s cílem dělat nejdůležitější věci jako první je rozhodně lepší než průběžná improvizace.
Dobrý pracovní návyk č. 3:
Neodkládejte rozhodnutí!
Když stojíte před problémem, vyřešte ho okamžitě, pokud máte dostatek údajů potřebných k rozhodnutí
Pokud vaše pracovní porady probíhají tak, že se často protahují z důvodu, že se hovoří o mnoha problémech a přijímá málo rozhodnutí, výsledkem je, že si každý účastník porady odnáší domů spoustu práce, kterou je potřeba prostudovat. Jak už tušíte, jsou takové porady neefektivní a z dlouhodobého hlediska frustrující.
Cílem porady by mělo být, aby se v daný okamžik projednával jen jeden problém a okamžitě se dospělo k rozhodnutí. Žádné odkládání. Rozhodnutím může být i to, že je potřeba prozkoumat další fakta. Důležité je, aby k rozhodnutí ohledně problému došlo dřív, než se přejde k dalšímu bodu porady. Výsledkem bude, že na konci porady nebudou žádné nevyřešené úkoly, bude se dodržovat časový rozvrh a nebude potřeba nosit si domů kupu zpráv, které by se ještě museli zpracovat nebo prostudovat. Nikdo si už nebude muset dělat starosti s nevyřešeným problémem.
Dobrý pracovní návyk č. 4:
Naučte se organizovat, přidělovat práci a dohlížet na ni
Mnoho pracovníků se samo předčasně přivede do hrobu proto, že se nikdy nenaučili přenechávat zodpovědnost druhým a trvají na tom, že budou dělat všechno sami. Výsledkem je zaplavení detaily a zmatek. Pohání je pocit spěchu, starosti, úzkost a napětí.
Je těžké naučit se přenechávat zodpovědnost. Ze zkušenosti totiž víme, že přenechat zodpovědnost nesprávné osobě může vést ke katastrofě. I když je však přenechávání zodpovědnosti obtížné, přece jen to vedoucí pracovníci musí dělat, pokud se chtějí vyhnout starostem a napětí. Pokud se manažeři, kteří budují nebo vedou velké firmy, nenaučí organizovat, přidělovat práci a dohlížet na ni, většinou mezi padesátkou a šedesátkou umírají na srdeční choroby. Srdeční choroby způsobené napětím a stresem.
Kouzelný vzorec pro řešení problematických situací
Chtěli byste znát rychlý, vyzkoušený recept, jak se bránit proti starostem? Jak se chovat ve stresujících situacích? Techniku, kterou byste mohli začít používat okamžitě?
1. Objektivně a beze strachu zhodnoťte situaci a představte si, co nejhoršího se může stát
Může se stát, že vás zbaví funkce, vyhodí vás nebo přijdete o peníze nebo cokoliv jiného.
2. Když si představíte, co nejhoršího vás může potkat, připravte se na to, že se s tím budete muset smířit
Řekněte si: „Když to nevyjde, zkazí mi to určitě pověst a možná mě to bude stát místo. Ovšem, když mě vyhodí tady, nebude těžké sehnat práci jinde. Mohlo by to být ještě mnohem horší.”
Když určíte, co nejhoršího se může stát a duševně se s tím smíříte, dojde k velice důležité věci - okamžitě se uvolníte a vaše tělo pocítí klid.
3. Od tohoto okamžiku věnujte svůj čas a energii snaze postupně vylepšovat tu nejhorší alternativu, se kterou jste se duševně smířili!
Pokud bychom si dál dělali pouze starosti, nejspíš bychom se nikam neposunuli, protože na starostech je nejhorší to, že dokonale likvidují naši schopnost soustředit se. Když se stresujeme, naše mysl poskakuje z jednoho nápadu na druhý a ztrácíme veškerou schopnost rozhodovat se. Když se, jak uvádí Dale Carnegie v audioknize Jak se zbavit starostí a začít žít, přinutíme představit si nejhorší možný výsledek a v duchu se s ním smíříme, zbavíme se všech matných představ a dostaneme se do situace, ve které se můžeme na svůj problém daleko lépe soustředit.
Když se na to podíváme z psychologického hlediska, čím to, že je výše zmíněný recept Willise H. Carriera tak cenný a tak praktický? To proto, že nás vytahuje z mlhy, v níž se potácíme, když se necháme zaslepit starostmi. Staví nás zpátky na pevnou zem. Díky němu víme, jak na tom jsme. Dokud nemáme pod nohama pevnou zem, jak bychom, pro všechno na světě, mohli něco vymyslet? Psychologicky vzato nejde o nic jiného než o novou dávku energie. Jakmile se smíříme s nejhorším, nemáme už co ztratit. A to automaticky znamená, že můžeme získat všechno!
Zdá se vám to jednoduché? Vidíte, a přece si mnoho lidí zkazilo život zoufalstvím a nervozitou, protože nedokázali přijmout nejhorší alternativu, pokusit se ji zlepšit a zachránit, co se dá. Místo aby se snažili situaci zvrátit, pustili se do zoufalého zápasu s osvědčenou životní zkušeností a nakonec propadli stavu bezúčelného zamyšlení, dříve známého jako melancholie. Dnes se tomu říká deprese.
