Stejný druh, jiné světy
Muži a ženy jsou odlišné bytosti. Ne lepší anebo horší prostě jen jiné. Jediná věc, kterou mají společnou, je fakt, že náležejí ke stejnému živočišnému druhu. Žijí však v jiných světech, vyznávají jiné hodnoty a v důsledku toho stanovují jiná pravidla. Všichni to vědí, ale jen velmi málo lidí si je ochotno něco takového připustit. V tomto případě je však pravda rozhodně někde venku. Pojďme si projít 4 názorné ukázky, proč jsou naše pohlaví tolik odlišná.
Sledujme důkazy. V zemích západního světa končí rozvodem každé druhé manželství a i ty nejvážnější vztahy se hroutí dříve, než se stanou dlouhodobými. Muži i ženy všech kultur, barev pleti i vyznání obviňují z rozvodů a rozchodů partnerčiny (partnerovy) názory, chování, postoje a myšlenky.
1. Je to v očích
Zrak je prodloužením mozku na vnější straně lebky. Sítnice na zadní straně oční bulvy obsahuje asi sto třicet milionů tyčinek - receptorů světla, které rozeznávají bílou a černou, a sedm milionů čípků, které rozeznávají barvy. Genetická informace pro čípky je uložena v chromozomu X. Ženy mají dva chromozomy X, mají tedy více druhů čípků než muži. Tento rozdíl je patrný například ve způsobu, jakým ženy popisují barvy. Muži hovoří o základních barvách, jako červená, modrá či zelená, kdežto ženy hovoří o smetanové, vodové, kaštanové, slézové či jablkově zelené.
Oči vzadu? Ne tak zcela, ale nejsme příliš daleko od pravdy. Ženy nejenže mají v sítnici více druhů čípků, mají i lepší periferní vidění než muži. Jejich mozek ochránkyně "hnízda" je naprogramován tak, aby mohly přijímat informace z nejméně pětačtyřicetistupňového úhlu vpravo i vlevo, nahoře i dole. Periferní vidění mnoha žen pracuje v téměř stoosmdesátistupňovém úhlu. Oči mužů jsou větší a jsou zvyklé na "tunelové" vidění na velkou vzdálenost, které zajišťuje, že muži vidí jasně a přesně přímo před sebe na značnou dálku, téměř jako dalekohled.
Muži jako lovci potřebovali zacílit očima na kořist v dálce a sledovat ji. Jejich zrak se tedy vyvíjel tak, aby nebyli ničím rušeni od sledování cíle, zatímco ženy potřebovaly periferní vidění, které jim umožňovalo dávat pozor na dravce slídící okolo sídla. Nyní znáte důvod, proč současný muž bez problémů najde cestu ke vzdálenému cíli, ale není schopen nacházet věci v ledničce, skříni či zásuvce.
2. Proč muži neumí lhát ženám
Výzkum řeči těla dokázal, že dojde-li na komunikaci tváří v tvář, šedesát až osmdesát procent vyznění informace ovlivňují mimoslovní signály, tón hlasu ovlivňuje dvacet až třicet procent a zbytek - sedm až deset procent - ovlivňují slova. Díky svým vynikajícím smyslovým schopnostem ženy snadno zachycují a analyzují informace; schopnost ženského mozku rychle přenášet signály mezi hemisférami způsobuje jejich dokonalejší sjednocování a dešifrování verbálních, vizuálních a dalších signálů. Z tohoto důvodu má většina mužů potíže, mají-li lhát tváří v tvář ženě. Většina žen naopak ví, že lhát muži je relativně snadné, protože muž nedisponuje nezbytnou citlivostí k nesrovnalostem mezi verbálními a neverbálními signály. Většina žen předstírajících orgasmus se nemusí obávat prozrazení. Pokud muži hodlají lhát ženě, měli by to raději provést po telefonu, dopisem anebo při zhasnutých světlech a až po uši pod peřinou.
3. Proč mají ženy „šestý smysl“
Ženy byly po staletí upalovány na hranicích kvůli svým "nadpřirozeným schopnostem". Mezi ně patřila schopnost odhadnout, jak skončí různé vztahy, poznat, kdo lže, hovořit ke zvířatům a odhalovat pravdu.
V roce 1978 byl proveden výzkum, který ozřejmil schopnost žen orientovat se v signálech řeči těla miminek. Většina matek byla schopna rychle rozpoznat, co dítě svým pláčem vyjadřuje - zda je to hlad, bolest, potíže s trávením či únava. Stejný test byl předložen i otcům a jejich výsledky byly politováníhodné - více než dvě emoce určilo méně než deset procent otců. Navíc se domníváme, že pravděpodobně pouze hádali. Mnozí otcové triumfálně pronesli: "Chce svou matku." Většina mužů prokázala malou či téměř chybějící schopnost rozluštit rozdíly v pláči dětí. Testem prošli i prarodiče dětí, protože jsme chtěli zjistit, jsou-li výsledky ovlivněny věkem. Většina babiček odhadla padesát až sedmdesát procent případů z počtu, který určily matky. Zato mnozí dědečkové ani nepoznali vlastní vnouče.
Vstoupí-li žena do místnosti, díky svým vynikajícím smyslovým schopnostem rychle určí, kteří partneři si spolu rozumějí, kteří se pohádali, kdo si koho hledí a které z žen jsou přátelské či naopak soupeřivé. Vstoupí-li do místnosti muž, zajímá se o něco zcela jiného. Pečlivě si prohlédne místnost a pátrá po vchodech a východech - jeho pradávné naprogramování hodnotí, odkud by mohl přijít případný útok a kde jsou únikové cesty. Dále hledá tváře přátel či naopak možných nepřátel a poté si pečlivě prohlíží rozvržení a vybavení místnosti. Jeho logické myšlení zaznamená věci, které je třeba opravit či vyměnit, například rozbité okno či prasklou žárovku. Žena si mezitím důkladně prohlíží všechny tváře v místnosti a zjišťuje, co je co, kdo je kdo a jak se všichni cítí.
4. Proč muži vždycky znají správný směr
Díky prostorové představivosti dokážou muži v mysli otáčet mapou. Proto vědí, kterým směrem se vydat. Má-li se muž později vrátit na stejné místo, již mapu nepotřebuje, neboť informace zůstala uložena v jeho prostorovém archívu. Většina mužů dokáže stát čelem k severu, zorientovat se v mapě a zjistit, že musí vyrazit k jihu. Umí také prostudovat mapu a potom úspěšně navigovat zpaměti. Z výzkumů vyplývá, že mozek muže dokáže změřit rychlost a vzdálenost a ví, kde je třeba změnit směr. Muži v neznámé místnosti bez oken obvykle dokážou určit sever. Jako lovci museli umět najít cestu zpět do jeskyně, jinak by nepřežili.
Pokud by vás zajímalo více ukázek a vysvětlení, proč si občas při hovoru s druhým pohlavím připadáte jako z jiné planety, sáhněte po audioknize Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách. Pokud byste se stali rádi vztahovým expertem, máme pro vás celou kategorii audioknihách o vztazích.
