MUŽ 21

"Zranitelnost. Tohle je přesně to slovo, které ego každého muže nesnáší. Znamená to být citlivka, zženštilý, uplakánek a… Může za to naše dětství. Může za to výchova mužů posledních pár tisíc let. Citliví muži by se na bitevním poli nikomu nehodili. Ještě by si začali povídat o svých pocitech s nepřáteli a zjistili, že nemají žádný důvod se vraždit a postavili by se proti svým pánům. Takže byla potřeba disciplína, drsný trénink, kde emoce nemají žádné místo. Brečíš? Jsi slaboch! Tohle je jenom špička ledovce, která je v každém muži.

Ve vědecké práci s názvem Pocity do slov: Příspěvek jazyka k expoziční terapii z roku 2012 výzkumníci vystavovali lidi, kteří se bojí pavouků přímému pohledu na živý exemplář. Cílem bylo, aby popisovali své pocity. Skupina, která popisovala své negativní pocity nahlas začala postupem času podle přístrojů vykazovat menší míru stresu, strachu a odporu. Byli klidnější a dokázali se v přítomnosti pavouka pomocí komunikace svých pocitů zbavovat svého strachu a negativních emocí. Zkrátka, mluvit o emocích dělá lidem dobře, zbavuje nás strachů, depresí a přirozeně to podpoří i zdraví.

Nemusíte tedy hned otevírat své nitro a být zranitelní před celým světem. První krok může být mluvit o svém strachu nebo špatném pocitu. Otevřít se druhému člověku. Je to stejné, jako s pavoukem ve výzkumu o odstavec výš. Máte v sobě pocity, které neumíte filtrovat ven. Tak nemusíte mluvit přímo o těch pocitech, ale o tom, proč se bojíte nebo je vám nepříjemné o nich mluvit. Budete se cítit hloupě, slabě, dětinsky, jako holka, zranitelně nebo jak? Mít možnost ve vztahu s partnerem nebo s přáteli mluvit o tom, co se děje uvnitř vás má další blahodárný efekt. Utuží to vaše vztahy. Budete se cítit lépe a ještě navážete hlubší vztah s lidmi ve svém nejbližším okolí. Dost možná pochopí vaši přátelé, proč se někdy chováte zvláštně a budou mít mnohem větší přirozenou tendenci vám pomoci. Nebo vás podrazit. Je to dvousečné. I tady je zranitelnost odpověď.

Zranitelnost vychází z nitra každého člověka. Je potřeba přijmout sám sebe, se všemi aspekty sebe sama. Se svými nedokonalostmi, chybami, závislostmi, bolestmi a problémy. K tomu může pomoci terapie, meditace či hovory s partnerem a přáteli. Je to práce, hluboká náročná práce. Nebudu vás ubezpečovat, že za týden budete v pohodě. Prvních 7 let mého života, kdy jsem prožil několik traumat, jsem zpracovával dalších skoro 30 let. Jenže to není všechno, co potřebuji vyřešit.

Sám mám se zranitelností potíže, sám s ní zápasím, a to jsem zkušený terapeut a s psychologií denně pracuji už přes 15 let. Vede to k uvědomění, že dokonalosti nejde dosáhnout, každý jsme nějak poškozený a někdy dokonce nevratně. Podívejte se na slavného terapeuta Gabora Maté, který se věnuje psychologii traumatu desítky let a sám často trpí depresemi, se kterými mu nikdo neumí pomoci. Jeho zranitelnost je to říct před diváky a na kameru. Ví o tom celý svět a možná právě proto ho mají miliony lidí ještě raději. Viděl jste někdy film 8 mile slavného rappera Eminema? Vyhraje svůj nejdůležitější rapperský souboj právě tím, že přede všemi na sebe práskne úplně všechno, takže soupeři sebere všechna esa z rukávu.

Když vystupuji v podcastech a ve svých videích na YouTube, tak taky mluvím o svých nedokonalostech, chybách, a jsem co nejzranitelnější to jenom jde. Je to osvobozující pocit, že nemusím světu okolo sebe lhát hraním si na něco, co nejsem. Čím více jsem toho schopen, tím lépe mi je a tím méně mi záleží na názoru druhých. Což dokonale potvrzuje vědecký výzkum ze začátku této kapitoly s pavoukem.

Mluvím o svém příslovečném pavoukovi, takže strach z něj nade mnou přestává mít moc. Je to těžká práce, bude to bolet a budou chvíle, kdy mě, sebe a celý svět budete proklínat, že jste se do toho vůbec pustili. To je součást procesu, který vede k osvobození od zažitých starých vzorců, které dnešní muž nejspíš nepotřebuje. Je to součást procesu, která vás vede k vlastní zranitelnosti, a tedy vnitřnímu přijetí toho, kdo jste a mít se za to upřímně rád.

Co my muži, vztahy a emoce? Odložme tisíce let trvající nálepku, že jsme na vztahy tupí a hrozní a nebýt žen, tak jsme úplně k ničemu. Překonejme stín, který nás pronásleduje a naučme se žít vztahy naplno a takoví, jací uvnitř skutečně jsme. Trénujme schopnost čelit konfliktům a umět si ustát svůj názor, potřebu nebo třeba i přání něco mít nebo nemít. Snadné to nebude, ale bude to přinejmenším obrovská úleva. Je to něco, co k muži pro tohle století patří? Schopnost žít své emoce a vztahy a díky tomu být o kus víc člověkem?"