Supermanem na počkání?
„Každý superhrdina má Supersíly, jež mu pomáhají zvládnout všechny konflikty, které se v jeho světě objeví, říká ve své knize Todd Herman. „Takže kupříkladu Wonder Woman má super sílu, mimořádnou rychlost a umí bojovat. Spiderman má zase mimořádnou inteligenci, schopnost šplhat po stěnách a lézt po stropě, a také umí z ruky vystřelit pavučinu. Aquaman má pod kontrolou moře, má supersílu a pod vodou dokáže dýchat. I když se nikdy nedostanete na úroveň těchto superhrdinů,“ dodává Herman, „tedy že se nenaučíte zachytávat vystřelené kulky, nedokážete s pomocí zlatého lasa donutit lidi mluvit pravdu nebo nebudete umět vystřelovat pavoučí sítě, přesto má vaše mysl neuvěřitelnou schopnost uvolnit zdroje, které v sobě máte a prostřednictvím Alter ega je využít.“
Todd Herman není ovšem naivní snílek ponořený do svého vybájeného světa. Více než dvaadvacet let totiž pracuje jako výkonnostní kouč a vede svou respektovanou firmu zaměřenou na vědecký výzkum v oblasti sportu a vysokou výkonnost sportovců. Takže všechno, co ve své knize uvádí, je postaveno na práci, kterou odvedl spolu s tisícovkami sportovců (od amatérů až po olympijské reprezentanty) a s jejich pomocí se mu podařilo odkrýt podstatu umění práce s vnitřními identitami. A co je podstatné, autor prezentuje i skutečně vědecké výsledky, které se skrývají za jeho dlouholetou prací.
Herman ale nespolupracuje jen se sportovci – jeho pozoruhodná kniha je postavena i na informacích od více než pětasedmdesáti tisíc podnikatelů a dalších profesionálů, ale i obyčejných lidí, kteří využili Alter ego efekt a dokázali úspěšně využít moc vnitřních skrytých identit.
Pokud si ale přece jen stále myslíte, že jde o podvod nebo o čarování se slovy, pak zkusme dostat Hermanův Alter ego efekt na úroveň naší každodenní reality. Máte kupříkladu problémy s přijímáním nepříjemné zpětné vazby? Když vám šéf něco ostře vytkne, hroutíte se? V tom případě vystřelené kulky, které tak úspěšně zachytává Wonder Woman, můžeme v našem každodenním světě vidět právě třeba jako schopnost vypořádat se stejně efektivně se strachem z hodnocení a kritiky. Dobře zvolené Alter ego dokáže všechny tyto ohrožující a nepříjemné „kulky“ odrazit. Jinak řečeno, díky němu jste schopní přijmout i tu nejtvrdší zpětnou vazbu a poučit se z ní, abyste mohli úspěšněji pokračovat ve svém úsilí. Nebo jiný příklad: James Bond vždy okamžitě a pohotově (a samozřejmě úspěšně) vyřeší všechny nepříjemné situace. A možná, že právě vaše niterné převtělení v agenta 007 vyřeší váš dlouholetý problém s prokrastinací, tedy s odkládáním povinností. A tak bychom mohli pokračovat.
Jak ostatně říká Todd Herman: „Superhrdinové potřebují ve svém světě Supersíly, ale i my potřebujeme používat mimořádné schopnosti.“ A tyto schopnosti můžeme nacházet u svého vybraného Alter ega.
Frankensteinské Alter ego Todda Hermana
Autorův koncept vznikl doslova empiricky, tedy na základě osobní zkušenosti. Herman prostě jako teenager přemýšlel o tom, co by mu pomohlo při zápasech amerického fotbalu, a tak vznikla jeho teorie Alter ego efektu. Sám to popisuje následovně: „Býval jsem poměrně hubené dítě a byl jsem sice rychlý, ale přál jsem si hrát s větší silou. Zdálo se, že moje představa mi opravdu pomáhá v soustředění na hru. Jenže já chtěl víc. A tak jsem se vtělil do hráčů, které jsem obdivoval – šlo o hvězdy jako byli Walter Payton, fenomenální zadák týmu Chicago Bruins nebo Ronnie Lott, nezdolný obránce, který hrával za tým San Francisco 49. Před zápasem jsem si vzal pět kartiček s obrázky těchto sportovců a dal jsem si je do kapsy svého dresu. Jednu kartičku s Paytonem jsem si pak vložil do ochranné přilby a další obrázky jsem si zasunul pod štulpny. Představoval jsem si, že budu běhat stejně rychle jako on a budu mít stejný nadhled nad průběhem hry. Pak jsem vzal kartičky s portrétem Lotta, vložil jsem je pod ramenní chrániče a představoval jsem si, že budu dávat stejně nechytatelné rány jako to dělával on. Takto doslova obložený kartičkami svých hrdinů jsem vběhl na hřiště – šlo o jakési moje frankensteinské Alter ego. Bylo sice poskládané z různých zdrojů, ale fungovalo.“
Herman svou metodu rozvinul a vypiloval. Stala se jeho životním posláním, když se později rozhodl stát výkonnostním koučem a konzultantem. Ke svému překvapení ale zjistil, že metodu využití moci vnitřních identit používá (a často instinktivně) více lidí, což ho jen utvrdilo v názoru, že jde správnou cestou. Takže kupříkladu zjistil, že zpěvačka Beyoncé využívá při koncertech Alter ego, kterým je „odvázaná“ dívka Sasha Fiers. Takže někdy je na pódiu Beyoncé, tedy dospělá žena, která zpívá pomalé, romantické a křehké skladby, ale jindy se na scéně najednou zároveň objeví i Sasha Fierce, divoká holka, která se umí agresivně a svůdně natřásat při energických písničkách. Díky svému Alter egu může Beyoncé nechat působit na pódiu svou skrytou identitu, která chrání její vnitřní já před nejrůznějšími obavami a přísnými soudy fanoušků. Basketbalová superstar, Kobe Bryant, si zas vybral pro palubovku jméno „Black Mamba.“ Proč? V jednom rozhovoru Kobe řekl, že k volbě této přezdívky ho inspiroval film Kill Bill od Quentina Tarantina, kde jméno tohoto nebezpečného a bleskově reagujícího jedovatého hada opakovaně zaznívá. „Něco jsem si o tomto hadovi přečetl a hned jsem si řekl: ‚Wow, tak to je úplně boží!‘“ vzpomíná Bryant. „Přesně tak bych chtěl hrát.“
Celé kouzlo podle Hermana spočívá v tom, že díky využití Alter ega se stáváme sami sebou. Alter ego totiž vytváří jistý odstup mezi tím, jak na jedné straně obvykle vnímáme sami sebe a jak bychom na straně druhé rádi na veřejnosti vystupovali. Není to ale pouze chytrá teorie - její funkčnost totiž následně potvrdily i seriózní výzkumy. A ostatně, i sami klienti Toddu Hermanovi často vyprávějí o tom, jak je jejich skrytá identita mnohokrát ochránila, a že si později uvědomili, že toto Alter ego vlastně představuje je samotné, tedy někoho, kým vždycky chtěli být!
Jak na to?
Návod není kupodivu nijak složitý a je logicky vystavěný. Začněte především u svých vysněných „supersil.“ Herman radí: „Hledejte adjektiva. Ptejte se, jak by se mělo vaše Alter ego projevovat během zásadních či zlomových okamžicích. Chcete být rozhodní, přizpůsobiví, flexibilní, ambiciózní, laskaví, extrovertní, tiší, suverénní, tvrdí, odvážní, dynamičtí, uvolnění, rozkošní, divocí? Pokud si nejste úplně jistí, odpovězte si na otázku: „Přál bych si, abych byl ...“
A potom si zvolte svoje Alter ego. Vyberte někoho, koho už nyní obdivujete a ptejte se „proč?“ Co je podle vás na této osobě, věci nebo zvířeti hodné obdivu? Jaké charakteristiky (nebo supersíly) tato osoba, zvíře nebo věc má? Svoje Alter ego můžete vybrat z jakéhokoli zdroje. Může jím být třeba postava z televize nebo filmu, literární postava, komiksová postava, superhrdina, bavič, historická osobnost, zvíře, stroj, něco abstraktního, sportovec, či někdo z vašeho života, jako třeba rodinný příslušník, učitel, přítel nebo mentor.
A potom svému vybranému Alter egu vdechněte život. Zní to docela jednoduše, ale Hermanův koncept je samozřejmě ve skutečnosti trochu složitější a strukturovanější. Především se ale podle něj musíte rozhodnout, jestli chcete prožít „obyčejný“ nebo „mimořádný“ život. Dále je třeba, abyste pochopili, co představuje vaše Základní já, což je to hluboké vnitřní já, kde sídlí vaše kreativní síly a čekají na to, až je aktivujete. A právě Základní já nás pobízí, abychom se pustili do akce a vrhli se do něčeho, co nás vzrušuje či láká. Je to také zdroj naší „vnitřní motivace.“ Dále se musíte seznámit se všemi vrstvami, které obklopují vaše Základní já, a je třeba, abyste si ujasnili svoje poslání a pochopili, jak vypadá váš „počáteční příběh.“ A také byste měli vědět, proč a jak nám „totemy“ (kupříkladu to mohou být nejrůznější plyšáci, které si sportovci berou s sebou “pro štěstí“ na palubovku) pomáhají při práci se skrytými vnitřními silami…
Všechny tyto tipy a mnoho dalších praktických návodů, jak vytvořit, aktivovat a využívat své Alter ego se dozvíte při poslechu audioknihy Alter ego efekt v podání skvělého Jana Faltýnka.
