Mimořádně nadané děti při své vysoké inteligenci, která se nedá naměřit jenom IQ testy, často potřebují úplně odlišnou péči. Musí jinak zvládat své emoce, „vysypávat“ si hlavu od neustálého intenzivního myšlení a starostí.
Potřebují se naučit poznat sama sebe a přijmout se. Tomu ale brání spousty předsudků, se kterými se setkávají ve škole, ve společnosti a někdy i u svých rodičů.
Jaké jsou nejčastější mýty kolující o mimořádně nadaných dětech?
1. Mimořádné nadání = automatický úspěch
I když mají nadané děti IQ vyšší než 130, neznamená to, že mají zaručenou úspěšnou a šťastnou cestu životem. Některé mimořádně děti jsou uzavřené, jiné rebelské a některé se dokáží třeba tak zahloubat do jedné věci, že úplně ztratí pojem o okolním světě. Tím, že vybočují z řady, jsou mimo obvyklý systém, což pro ně může být problém.
2. Nadané dítě umí všechno a vše mu jde
Stejně jako děti s průměrnou inteligencí mají nadané své silné i slabé stránky. Když například dítě exceluje v malování, kreslení a třeba mu jde i matematika, tak například nedokáže udělat správně kotrmelec.
3. Mimořádně nadané dítě hned poznáte
Nadané děti mají specifické vlastnosti, ale vy to nemusíte hned jednoduše poznat. Protože mají své silné i slabé stránky, jak jsem uvedl výše, tak vás zprvu ani nenapadne, co všechno ten malý „pacholek“ dokáže. Někteří odborníci dokonce říkají, že nadané děti doslova klamou tělem.
4. Nadané dítě se perfektně učí a je studijní typ
Některým dětem s vysokou inteligencí se ve škole nedaří a mají špatný prospěch. Mnozí v tom hledají u dítěte nějakou jeho chybu, ale dítě může být ve škole velmi nešťastné, protože se zkrátka nedokáže soustředit a skrývá svůj potenciál. Podle autorky knihy Život s vysokou inteligencí, Moniky Stehlíkové, některé děti nejsou schopné dokončit střední školu.
5. Nadané dítě je sebejisté a zaměřené na výkon…
Jde tvrdě za svým, jde mu o prestiž, úspěch a dává svou nadprůměrnou inteligenci povýšeně najevo ostatním. Ano, i takové děti existují. Ale mimořádně nadané děti takové obvykle nejsou. Často o sobě pochybují, svůj potenciál nedávají najevo, neumí se prosadit, jsou citlivé a často myslí spíš na druhé, než na sebe.
6. Nadprůměrně inteligentní děti je možné vzdělávat běžným způsobem
Každé nadané dítě má své specifické vlastnosti a nejde nijak zaškatulkovat. Proto jej nemůžete jednoduše přivést do školy a říct: Tak tady seš a vzdělávej se. Pro některé je ideální domácí vzdělávání, jiným stačí individuální vzdělávací plán. Je potřeba respektovat jejich osobnosti a vycházet jim vstříc.
7. IQ testy jsou jasným potvrzením nadání
IQ testy jsou skvělým nástrojem pro měření inteligence, ale nejsou perfektní. Představte si, že je mimořádně nadané dítě svéhlavé, nebo rebelské – IQ testy jsou jen momentálním vyjádřením výkonu a nemusí mít 100% vypovídající hodnotu. Proto je lepší dítě podrobit testy, které zahrnují různé „typy“ inteligence (logicko-matematickou, verbální, emoční apod.).
8. Mimořádně nadané děti a jejich rodiče nepotřebují pomoc
„Když seš tak chytrej, tak si pomoz sám…“ Dost lidí si bohužel myslí, že když jsou nadané děti tak inteligentní, nepotřebují pomoc. Naopak. Právě kvůli tomu se často v tomto světě necítí pohodlně. Mohou se dokonce úplně ztratit, mít deprese a v nejhorším se pokusit o sebevraždu. Plyne to z nepochopení a posedlosti naší společnosti v honbě za úspěchem a penězi.
Takže. Pozorujte pečlivě své děti. To, že se trochu vymykají, rovnou neznamená, že je něco špatně. Třeba mají nadprůměrnou inteligenci. Vaším úkolem je umět s tím pracovat.
A k tomu vám pomůže audiokniha Život s vysokou inteligencí – Průvodce pro nadané dospělé a nadané děti, která vám a hlavně vašim dětem usnadní cestu životem.
A kdybyste se chtěli dozvědět jak jsou na tom dospělí nebo možná právě vy, tak si přečtěte <<<<< Jak se žije s vysokou inteligencí? >>>>>.
