V dětství máme různé koníčky, jako rýpat se v hlíně, prozkoumat každé zákoutí nehledě na nebezpečí, nebo rozbíjet šutry okna. Jitka okna nevysklívala, protože si nalezené kamínky schovávala. Nejdřív jenom tak do krabičky. Jenže kameny přibývaly. Jitka je začala třídit, rozdělovat podle barvy, velikosti.
Rok se s rokem sešel, ze sbírání kamenů se stala vášeň. A když se Jitka musela po střední rozhodnout, jaký obor bude studovat, zvolila si geologii. Proč?
Jitka vlastně ani netušila, co chce v životě dělat a čím se chce stát. Proto ji přišlo, že obor Geologie bude nejlepší možnost – vždyť miluje kameny.
Jitka se zamyslela a navrhla si lepší život, ten svůj
Znáte ten pocit, když se vám něco povede, ale vy z toho nemáte skutečnou radost? Tak se cítila i Jitka, když si šla pro diplom. Rodiče samozřejmě jásali radostí a byli pyšní. Naše dcera – geoložka.
Jenže Jitka, ta tak odvařená nebyla. Už při studiu zjistila, že geoložkou být nechce. Neměla pocit, že by měla svůj čas věnovat studiu geologických procesů, horninám ani historii naší planety. Neměla zájem ani o práci v terénu, ani o firmy zpracující přírodní zdroje
Co teď? Začít si vynuceně budovat kariéru? Nebo se na všechno vybodnout?
Jitka netušila, jak získat práci a co by měla dělat se zbytkem svého života. Vrátila se domů, venčila psy, přivydělávala si a přemýšlela.
Pak ji to trklo
Kašlu na to, řekla si. I když netoužila být geoložkou, chtěla využít něco, co se ve škole naučila – organizace, katalogizace, polodrahokamy.
Proto se rozhodla udělat rázný krok a vydat se svým směrem. Začala s designováním vlastního života. Zjistila, že práce spojené s projektovým managementem si žádají lidi zdatné v organizaci a kategorizaci úkolů a lidí. Měla pocit, že to je něco pro ni.
Po několika dalších rozhovorech se díky networkingu dostala do startupu, který se zabýval taky internetovými aukcemi šperků.Uplynuly dva roky a Jitka dnes pracuje jako account manažerka a spravuje veškeré aukční aktivity firmy.
Pěkný příběh, že?
Musím vám ale prozradit jedno tajemství: Nemám žádnou kámošku, která se jmenuje Jitka. A ani neznám nikoho, kdo by sbíral šutry. Ta dívka se nejmenovala Jitka, ale Ellen. Vypůjčil jsem ji od autorů knížky Designérem vlastního života s podtitulem Jak si navrhnout spokojený život na míru.
A to z jednoho prostého důvodu: Takových lidí, kteří se potřebují hnout z místa a neví jak, jsou na světě mraky. Naše audiokniha Designérem vlastního života pomůže všem „Jitkám“ vymanit se z marnosti a navrhnout si lepší život.