Přežít

"Medicína nejvíc chybuje v tom, že všechny tyto nemoci bere za špatný konec. Snaží se je léčit až poté, co se uchytí, místo aby jim v tom zabránila. V důsledku toho ignorujeme důležité varovné signály a promeškáváme příležitosti zasáhnout ve chvíli, kdy je ještě šance nemoc porazit, zlepšit si zdravotní stav a případně si prodloužit život. Několik příkladů:

Přestože se na výzkum Čtyř jezdců vynaložily miliardy dolarů, v jejich příčinách se hlavní proud medicíny šeredně mýlí. Prozkoumáme několik nových slibných teorií jejich vzniku a možné strategie prevence.

Běžný rozbor cholesterolu, který obdržíte při každoroční lékařské prohlídce, je stejně jako mnoho výchozích předpokladů (například rozdělení na „hodný“ a „zlý“ cholesterol) zavádějící a zjednodušený až k nepoužitelnosti. Ani zdaleka nevypovídá o skutečném riziku úmrtí na kardiovaskulární onemocnění – a my rozhodně neděláme dost pro to, abychom tohoto zabijáka zastavili.

Miliony lidí trpí málo známým a nedostatečně diagnostikovaným onemocněním jater, které se může nakonec rozvinout v cukrovku druhého typu. V počátečních stadiích této metabolické poruchy se výsledky krevních rozborů často pohybují v „normálním“ rozmezí. Jenže v dnešní nezdravé společnosti se bohužel „normální“ či „průměrný“ rozhodně nerovná „optimální“.

Metabolická porucha vedoucí k cukrovce druhého typu rovněž napomáhá rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a Alzheimerovy choroby. Zajištěním zdravého metabolismu si zároveň šmahem snížíme riziko všech ostatních Jezdců.

Téměř všechny „diety“ mají jeden společný rys: někomu mohou pomoci, ale pro většinu lidí se ukážou být zbytečné. Místo dohadování o dietách se podíváme na nutriční biochemii neboli způsob, jakým různé kombinace konzumovaných živin ovlivňují metabolismus a celkovou fyziologii a jak si za pomoci dat a technologií sestavit optimální jídelníček.

Více pozornosti, než většina lidí tuší, vyžaduje především jedna makroživina: zásadní význam pro průběh stárnutí nemají sacharidy ani tuky, ale bílkoviny.

Naprosto nejúčinnějším „lékem“ na zajištění dlouhověkosti je pohyb. Žádná jiná intervence ani zdaleka tolik neprodlužuje život a nechrání naše kognitivní i fyzické funkce. Většina lidí se nicméně nehýbe dostatečně. Navíc nesprávné cvičení může přinést stejně škod jako užitku.

A ještě musím zmínit ponaučení, k němuž jsem dospěl na základě trpkých zkušeností. Snaha o fyzické zdraví a dlouhověkost nemá význam, pokud zároveň nevěnujeme pozornost zdraví emočnímu. Emoční strádání může naše zdraví zdecimovat na všech frontách a je třeba se jím zabývat.

K čemu svět potřebuje další knihu o dlouhověkosti? Tuto otázku jsem si v posledních několika letech kladl často. Většina spisovatelů v této oblasti spadá do určitých kategorií. Máme tu pravověrné jedince trvající na tom, že budete-li dodržovat jejich specifickou dietu (čím přísnější, tím lepší), praktikovat jistý způsob meditace, jíst konkrétní druh superpotravin nebo se správně starat o svou „energii“, vyhnete se smrti a budete žít věčně. Chybějící vědeckou důslednost dohánějí nadšeným zápalem."