Mýty

Velikáni Olympu přicházejí a nebojí se si nás namazat na chleba

Vznosná řecká mytologie plná bohů tyčících se vysoko v oblacích nad našimi hlavami. Bohů jejichž moc a síla byla pro smrtelníky nepředstavitelná. Příběhy, které se nesnaží vysvětlit nic menšího než vznik světa či původ lidského utrpení. Již Eduard Petiška popisoval dětem tento starořecký svět sošným důstojným jazykem odpovídajícím úctyhodnosti jednotlivých bájí.

Ne tak Stephen Fry, který se úlohy představit příběhy pojednávající o řeckých bozích, hrdinech, mýtických postavách a nestvůrách, chopil s notnou dávkou britského humoru. Příběhy nepopisuje jen tak jak se staly (tedy staly se vůbec?), ale přidává k nim špetku svého příběhu.

Od vzniku světa přechází přes válku titánů až po nejznámější legendy. Jenže tak nějak jinak. S obrovskou dávkou šarmantní škodolibosti. Opravdu si užívá rafinované rozvernosti a vylomeniny, které plodí další zádrhele. Vždyť bohové byli stvořeni se všemi dobrými i špatnými lidskými vlastnostmi a nikdo neumí podvádět, milovat, škodit a toužit s takovou grácií a elánem jako oni.