Jak zaujmout hned napoprvé

K vysvětlování svých myšlenek musíme používat výrazy, kterým lidé dobře rozumějí, kterými probudíme jejich emoce. Nepochopení těchto principů bývá důvodem, proč se obchodní komunikace ve výsledku často míjí účinkem. Zásadní prohlášení o vizích a působení společností, jejich strategiích a hlubším smyslu jejich činnosti jsou často tak nejasné a těžko uchopitelné, až zcela ztrácejí jakoukoli sdělovací hodnotu.

Nejde o to, zda někteří lidé jsou více tvořiví než ostatní. Mnozí se s tím už narodili. Takže je možné, že právě vy máte pocit, že nikdy nebudete hvězdou první velikosti při vytváření myšlenek, které zaujmou. Nicméně tato kniha vychází z předpokladu, že vytváření působivých myšlenek se lze naučit.

Francouzský pilot a spisovatel Antoine de Saint-Exupéry jednou vyslovil elegantní definici: „Návrhář ví, že dosáhl dokonalosti, nikoli v okamžiku, kdy už nelze nic přidat, ale v momentě, kdy už nelze nic ubrat.“ A tvůrce jednoduchých myšlenek by měl mířit ke stejnému cíli: měl by poznat, ve kterém okamžiku přestat s ubíráním, protože myšlenka by již začala ztrácet svou podstatu.

Naše sdělení mají být kompaktní, protože člověk je schopen pojmout a zapamatovat si naráz jen určité množství informací. Předpokládejme, že jsme našli jádro sdělení a máme příliš mnoho informací, které se nám nedaří seskupit ve výstižnou větu podobnou přísloví. Jak to množství informací převedeme do jediné věty? Na následujícím cvičení si ukážeme, jak je kompaktnost užitečná.

Některá přirovnání jsou tak užitečná, že nejen osvětlují nějaký pojem, ale dokonce vytvářejí prostor pro zcela nový způsob myšlení. Například metaforické přirovnání lidského mozku k počítači se v posledních padesáti letech stalo jednou z hlavních pomůcek v oboru kognitivní psychologie. Je mnohem jednodušší vysvětlit, jak pracuje počítač, než objasnit, jak pracuje mozek. Psychologové tedy často používají různé dobře známé a snadno pochopitelné funkce počítače – jako například různé druhy paměti či procesory – jako inspiraci při lokalizaci obdobných funkcí mozku.

Jedním z důležitých aspektů „teorie mezery“ je nutnost na mezeru upozornit dříve, než ji zaplníme. Máme totiž tendenci lidem rovnou sdělovat fakta, oni však musí nejprve zjistit, že ta fakta potřebují.